reklama

 
banan webhosting

Co víte o Austrálii?

Přijetím ústavy Australského svazu (Commonwealth of Australia) se l. ledna 1901 tehdejší britské kolonie v pátém světadílu (Nový Jižní Wales, Victoria, Queensland, Jižní Austrálie, Západní Austrálie, Tasmánie) spojily do federace. Hlavou státu je i nadále britská královna Alžběta II. , kterou v zemi zastupuje generální guvernér.
 
Zákonodárství je v rukou parlamentu, složeného ze dvou komor - senátu a sněmovny reprezentantů. Volební období sněmovny reprezentantů je tříleté, senátu šestileté s tím, že se každý třetí rok obměňuje polovina poslanců. V čele vlády stojí ministerský předseda. Praobyvatelé Austrálie, nazývaní aborigines, přišli na kontinent pravděpodobně před 13 000 lety z Asie přes indonéské ostrovy.
 
Začátek osídlení země Evropany znamenal pro ně počátek výrazného poklesu jejich počtu - zatímco v r. 1700 jich bylo ještě 250 000, dnes jich žije v Austrálii již jen okolo 50 000. Do australské společnosti se integrovali jen minimálně - i nadále žijí v kmenových společenstvích a živí se většinou lovem či sběrem plodin.
 
Jako první Evropan vstoupil na australskou půdu r. 1601 Portugalec Godinho de Eredia. Další výpravy do této země podnikli Holanďané - r. 1642 z pověření holandského guvernéra Batávia Antona van Diema obeplul Austrálii Abel Janson Tasman a objevil ostrov Tasmánii (Van Diemovu zemi). Na své první cestě kolem světa se do Austrálie dostal i Brit James Cook, jenž r. 1770 přistál v Botany Bay a vyhlásil jihovýchodní pobřeží kontinentu, jež pojmenoval Nový Jižní Wales, za britské vlastnictví.
 

 
Britové v Austrálii
 
Kolonizaci Austrálie (název navrhl Brit Mathew Flinders v 1.1802 až 1803) podpořily dva faktory: zájem Francie o Austrálii a odtržení severoamerických kolonií ve válce za nezávislost (1775-1783). Za ztracené trestanecké kolonie v Severní Americe se našla náhrada v Austrálii. Prvních 750 trestanců přistálo 26. ledna 1788 (nyní státní svátek Austrálie) v Botany Bay a založilo tam pod vedením guvernéra Arthuta Philipa osadu Sydney.
 
Trestance deportovali do Austrálie až do r. 1853.
 
Od r. 1793 však začali do Austrálie přicházet i dobrovolní usedlíci a zavedli zde chov ovcí. Po prvním přechodu pohoří Blue Mountains r. 1813 začalo osidlování vnitrozemí. Velká přistěhovalecká vlna zasáhla Austrálii v r. 1851, kdy v právě vyhlášené kolonii Victoria objevili první naleziště zlata. R. 1861 překročil počet obyvatel hranici jednoho milionu. Až do 70. let min. století zažívala Austrálie především díky rozsáhlé produkci vlny výrazný hospodářsky rozmach. Krize v Evropě r. 1873 se však dotkla i Austrálie, jejíž hospodářství velice záviselo na exportu. Recese vedla k sociálním konfliktům.
 

 
Austrálie svazem států
 
Poté, co Velká Británie v Zákoně o australských koloniích (Australian Colonies Act) r. 1850 přiznala svým koloniím rozsáhlou autonomii a nárok na vlastní ústavu, začaly r. 1900 rozhovory o spojení kolonií. Nakonec byl přijat návrh ústavy, vyhlašující Australský svaz. Jeho hlavním městem se stal nejprve Melbourne, od r. 1943 Canberra. R. 1901 získala Austrálie statut dominia.
 
Vnitropolitický život v období před l. světovou válkou byl charakterizován politickým kompromisem mezi liberály a dělnickou stranou. Aby liberálové získali souhlas Strany práce (Labour Party) ke své ochranné celní politice, slíbili reformu pracovních a sociálních zákonů. Prostřednictvím Zákona o omezení přistěhovalectví (Immigration Restriction Bill) z r. 1901 se omezilo přistěhovalectví barevného obyvatelstva.
 
Za I. světové války se Austrálie zúčastnila bojů proti Německu na straně Dohody, její vojska obsadila německá území v Tichomoří. Australská flotila se zúčastnila bojů proti německé eskadře křižníků v Tichém oceáně a na Dálném východě..
 
R. 1919 získala Austrálie mandát Společnosti národů pro část bývalých německých tichomořských kolonií a stala se členem Společnosti národů. Hospodářská krize, jež vypukla r. 1929, těžce postihla i Austrálii. Za vlády Labour Party byla r. 1929 zrušena všeobecná vojenská povinnost, expanzívní politika Japonska na Dálném východě však byla podnětem k vybudování profesionální armády.
 
Po boku Velké Británie vstoupila Austrálie 3. září 1939 opět do války proti Německu a po vstupu Japonska do války se ocitla v první linii. Po počátečních porážkách v bojích proti japonské armádě a námořnictvu však australská armáda přešla do protiofenzívy, některé její oddíly se účastnily i bojů v Africe a později vylodění v Evropě.
 

 
Austrálie po 2. světové válce
 
Austrálie patří k zakládajícím členům OSN (1945). R. 1949 přešla pod australskou správou i bývalá britská a německá Nová Guinea. V témže roce zvítězila ve volbách Liberální strana, z jejíchž řad vzešel ministerský předseda Robert Gordon Menzies. Strana zůstala u vlády 23 let a toto údobí výrazně poznamenalo poválečné dějiny země.
 
Zahraniční politiku charakterizovalo přiblížení se k USA a Evropě, vnitřní politiku pak podpora přistěhovalectví z Evropy a zrušení zestátnění, provedeného předtím Labour Party. Austrálie se zapojila do západního spojeneckého systému a r. 1966-1970 vyslala expediční sbory do Vietnamu.
 
Nový kurs přinesla až změna vlády r. 1972, kdy se vedení země opět ujala Labour Party. Ministerský předseda Gough Whitlam navázal ještě téhož roku diplomatické styky s Čínou a r. 1973 s Vietnamskou demokratickou republikou. Papui-Nové Guinei byla 16. září 1975 přiznána nezávislost. Britský guvernér odvolal 11. listopadu 1975 Whitlama z funkce pro podezření z korupce. V následujících letech zvítězil liberál Malcom Fraser, jenž s pomocí koalice liberálů a Agrární strany (Country Party) si udržel těsnou většinu i v r. 1980.
 
Těžká hospodářská situace a přetrvávající rozpory uvnitř vládní koalice vedly k předčasným parlamentním volbám, v nichž 5. března 1983 zvítězila Labour Party, a ministerským předsedou se stal Robert Hawke. Ve všeobecných volbách v březnu 1993 zvítězila opět Australská labouristická strana Paula Keatinga. V parlamentních volbách v březnu 1996 utrpěla těžkou porážku. Volby vyhrála konzervativní Liberální strana Austrálie.
 
Hospodářství země se zotavovalo jen pozvolna. Míra inflace v Austrálii je vyšší než v porovnatelných zemích a obchodní bilance je díky exportním potížím negativní. Zemi však zabezpečují velké zásoby zemního plynu a ropy soběstačnost v zásobování energií.
 
Ve své zahraniční politice se Austrálie snaží o větší nezávislost na politice USA a o sblížení s dalšími zeměmi jihovýchodní Asie.
 
Michal Sláma

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz