reklama

 
banan webhosting

Neznámý Ázerbájdžán

Nezávislost Ázerbájdžánské republiky byla poprvé vyhlášena 28. května 1918, 23. srpna 1991 byl přijat zákon o svrchovanosti republiky a 30. srpna 1991 byla vyhlášena její samostatnost. Nejstarší dokumenty o osídlení území Ázerbájdžánu pocházejí z doby kamenné, první státní útvary zde vznikaly ve starověku.
 
V 9. až 6. stol. př. Kr. se zde nacházela říše Urartu, v prvním polovině prvního tisíciletí př. Kr. říše Mana. Oba státy byly v průběhu 7. až 6. stol. př. Kr. podmaněny Médskou říší, kterou později včetně jižního Ázerbájdžánu ovládla perská dynastie Achajmenovců a říše Atropene.
 
Na severu území od 1. stol. př. Kr. do 10. stol. n. l. existoval státní útvar pod názvem Albánie Kavkazská. O ázerbájdžánské území usilovali Řekové, Římané i Peršané. V 4. stol. se zde rozšířilo křesťanství a stalo se státním náboženstvím, ale v 7. stol. území dobyli Arabové a následovala násilná islamizace.
 
V průběhu 9. -16. stol. vznikala řada drobných knížectví, od ll. stol. do 14. stol. byla země zasažena vpády seldžuckých Turků a Mongolů. Vláda perské dynastie Safíjovců v 16. stol. znamenala období rozkvětu, protože byla země zapojena do obchodních vztahů Perské říše. Na počátku 17. stol. byl Ázerbájdžán podmaněn Osmanskou říší. V 18. stol. do vývoje oblasti zasáhlo Rusko, které se pokusilo obsadit pobřeží Kaspického moře s významným městem Baku.
 
R. 1828 byla k Rusku připojena i severní část Ázerbájdžánu, zatímco jeho jižní část zůstala po rusko-perské válce součástí Íránu. Rozvoj těžby ropy vedl k tomu, že od r. 1875 se v Baku (ropné centrum světového významu) rozvíjel kapitalistický výrobní systém rychleji než na ostatním území s agrárním hospodářstvím. V tomto období došlo ke vzniku ázerbájdžánského národního hnutí reagujícího na hospodářský a náboženský útlak. Na počátku 20. stol. se vyostřily spory s Arménii, které r. 1905 vyvrcholily ozbrojenými srážkami, docházelo k rolnickým povstáním i k ozbrojenému boji proti ruské nadvládě. R. 1911 byla založena Muslimská demokratická strana Musavat, která se r. 1917 přejmenovala na Turkotatarskou demokratickou stranu federalistů - musavatistů.
 
Sovětská moc byla v Ázerbájdžánu nastolena 13. listopadu 1917. Vzápětí však byla ustavena společná vláda gruzínských, arménských a ázerbájdžánských národních stran (zakavkazský komisariát), který v březnu 1918 rozpustil zakavkazský sněm (tvořený zakavkazskými delegáty v ruském Ústavodárném shromáždění). Sněm zároveň schválil odtržení Zakavkazska od Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR). Na konci března 1918 vypuklo v Baku protisovětské povstání, které bolševici potlačili. V dubnu 1918 schválil zakavkazský sněm vznik Zakavkazské demokratické federativní republiky, kterou tvořily Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán.
 
V důsledku odlišné zahraničněpolitické orientace se ale republika rozpadla. Zároveň vznikla v Baku Rada lidových komisařů, tzv. bakuská komuna, která získala moc v Baku i na části území státu. Po rozpadu Zakavkazské demokratické federativní republiky 28. května 1918 vyhlásila Muslimská rada nezávislou Ázerbájdžánskou republiku v čele s vládou musavatistů se sídlem v Gjandži. Po rozpadu bakuské komuny byla v srpnu ustavena tzv. středokaspická diktatura, vláda bez komunistů, na jejíž žádost vstoupila do města britská armáda. V září 1918 se tato vláda stáhla do Íránu a Baku, které obsadila turecká armáda, se stalo sídlem musavatistícké vlády. Po skončení první světové války se do Baku vrátila britská armáda až do srpna 1919. 15. ledna 1919 dohoda uznala nezávislost Ázerbájdžánské republiky, o dva měsíce později vypukl arménsko-ázerbájdžánský konflikt o Náhorní Karabach.
 
V dubnu 1920 obsadila Baku sovětská armáda a byla vyhlášena Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika. Musavatisté se ještě pokusili o odpor, ale jejich povstání bylo potlačeno. V červenci 1920 vznikla Nachičevanská sovětská socialistická republika jako součást Ázerbájdžánské SSR. V květnu 1921 byla přijata nová ústava a v březnu 1922 vznikl Federativní svaz sovětských socialistických republik Zakavkazska (FSSSR), který se v prosinci 1922 podílel na vytvoření Sovětského svazu. R. 1923 vznikla Náhorní karabašská autonomní oblast v rámci FSSSR pod správou Ázerbájdžánu. R. 1924 se konstituovala Nachičevanská autonomní sovětská socialistická republika v rámci FSSSR. V prosinci 1936 byla obnovena Ázerbájdžánská SSR, jejíž vnitropolitický vývoj byl v souladu s vývojem v Sovětském svazu.
 
Po změnách v Sovětském svazu v polovině 80. let podobně jako v jiných oblastech se objevily v Ázerbájdžánu dlouho neřešené a násilně potlačované problémy. Jedním z nich, který trvá do současnosti a vyžádal si již několik tisíc obětí, je problém Náhorní karabašské oblasti. Jeho podstata spočívá v tom, že oblast je osídlena obyvatelstvem arménského původu, ale je součástí Ázerbájdžánské republiky, a zároveň se jedná o nevyhlášenou válku mezi muslismy (Ázerbájdžánci) a křesťany (Arméni). Konflikt byl komplikován zásahy ze strany Sovětského svazu, vyhlášením výjimečného stavu, pogromy proti obyvatelům opačné národnosti, jejich útěkem, stávkami a demonstracemi v obou republikách. Obě země podepsaly několik dohod o příměří (mj. 19.2. 1992 v Soči), ale místní konflikty pokračovaly i nadále.
 
V květnu 1990 Nejvyšší sovět (v listopadu přejmenovaný na Nejvyšší medžlis) zvolil prezidentem Ajaza Mutalibova. V září 1990 se v zemi konaly volby za účasti více stran, ve kterých zvítězili komunisté. V únoru došlo ke změně názvu státu na Ázerbájdžánskou republiku. V březnu 1991 se v referendu 95% hlasujících vyjádřilo pro zachování Sovětského svazu. V prosinci 1991 se v Alma-Atě republika stala zakládajícím členem SNS.
 
Demonstrace a nátlak opozice vedly k odstoupení A. Mutalibova 3. března 1992, prezidentské funkce se ujal J. Mamedov.
 
V květnu 1992 se stoupenci Mutalibova pokusili převzít moc. A. Elčibej, později zvolený, od června 1993 funkci nevykonával. V prezidentských volbách 3.10.1993 zvítězil do té doby úřadující prezident Gejdar Alijev. Ve volbách 12. listopadu 1995 se voliči vyslovili pro přijetí nové ústavy a podpořili prezidentskou stranu Nový Ázerbájdžán.
 
Michal Sláma

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz