reklama

 
banan webhosting

Irské ohlédnutí

Malý ostrovní stát Irsko se ve 12. století dostalo pod anglickou nadvládu, která trvala až do r. 1922, kdy se země rozdělila. Sever se svým převážně protestantským obyvatelstvem zůstal jako provincie Ulster v rámci Velké Británie a převážně katolický jih se stal samostatnou republikou.
 
Irsko bylo r. 500-200 př. Kr. pravděpodobně osídleno keltskými Galy. Už v raném středověku tu vzniklo pět království: Ulster, Leinster, Münster, Connacht a Meath. R. 1171 se stal lenním pánem Irska anglický král Jindřich II. Začala staletí trvající anglická nadvláda.
 
Jindřich II. zrušil irské kmenové zřízení a území rozdělil anglické šlechtě jako léno. Z Irů se stali poddaní. Roku 1541 se král Jindřich VIII. prohlásil irským králem a neúspěšně se pokoušel prosadit svou církevní reformu v Irsku. Protibritská povstání násilně potlačoval, vyvlastňoval katolické majetky a začal do Ulsteru, dnešního severního Irska, systematicky přesídlovat anglické protestanty. Irské pokusy o osvobozeni se opakovaly i v následujících staletích a r. 1801 se stalo Irsko součástí Spojeného království Velké Británie a Irska. Katolíci se však nemohli stát členy parlamentu v Londýně. Katoličtí Irové získali volební právo až r. 1829. V průběhu 19. století Irové trvali na požadavku nezávislosti.
 
Od r. 1870 se rozvíjelo hnutí za získání samosprávy (Home Rule), které podporoval britský ministerský předseda William Gladstone. Po schváleni zákona Home Rule v britském parlamentě (1914) jej však protestantský Ulster odmítl a roku 1916 vypukla občanská válka.
 
V roce 1918 dosáhla irská strana Sinn Féin pronikavého vítězství ve volbách a r. 1919 vyhlásili Irové nezávislost na Velké Británii. Britové ji však neuznali.
 
Šest severních, převážně protestantských irských provincií (Ulster), se jako Severní Irsko odtrhly a dostaly v rámci britského království vlastní parlament. Velká Británie a zbývající část Irska uzavřely 6. prosince 1921 smlouvu, podle níž se Irsko stalo svobodným státem, ale zůstalo členem Britského společenství.
 
V roce 1922 se strana Sinn Féin rozdělila do dvou proudů - na konzervativní křídlo, které přijalo britské podmínky, a republikánskou skupinu, která byla zaměřena proti rozdělení . Vypukla krvavá občanská válka, která skončila r. 1923. Ministerský předseda Eamon de Valera přerušil styky s Velkou Británii.
 
V roce 1937 byla přijata republikánská ústava a Svobodný stát Irsko byl přejmenován na Eire. Velká Británie uznala nový stát až roku 1945. V roce 1949 Irsko vystoupilo z Britského společenství, ale zůstalo s Velkou Británií hospodářsky spojeno celní unií. R. 1969 začaly v Severním Irsku krvavé boje mezi protestanty a katolíky, které v r. 1971 vyvrcholily "krvavou nedělí" v Londonderry.
 
V březnu roku 1972 převzala odpovědnost za Severní Irsko Velká Británie. Ministerský předseda Jack Lynch zavedl tvrdší opatření proti katolické Irské republikánské armádě (IRA) a její vůdce postavil před soud.
 
Roku 1973 vstoupilo Irsko do Evropských společenství. V tomtéž roce Lynch prohrál volby a dostal se k moci až roku 1977, po volebním vítězství konzervativců. Jeho cílem byl hospodářský rozvoj a mírové sjednocení se severním Irskem. V dalších volbách v listopadu 1982 převzal vládu kandidát liberální strany Fine Gael Garret Fitzgerald a utvořil koalici se Stranou práce (Labour Party). Roku 1987 ji vystřídala vláda konzervativní strany Fianna Fail. Tu v roce 1989 vystřídala koaliční vláda stran Fianna Fail a pokrokové demokratické strany. (Poslední koalice byla u moci roku 1927.) V programu je naplňování národních zájmů, současně se usiluje o dobré vztahy s Británií. Reprezentuje zájmy buržoazie a středních vrstev. V prezidentských volbách r. 1997 zvítězila Mary McAeeseová.
 
Parlamentní volby v listopadu 1992 vyhrála vládnoucí strana Fianna Fail, ale ve volbách v červnu 1997 nezískal většinu a moci se ujala koalice.
 
Michal Sláma (soutěžní příspěvek, f5900)

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz