reklama

 
banan webhosting

Pohled na Kypr

Kypr, bývalá britská kolonie, je podle ústavy z roku 1960 republikou v čele s prezidentem. Ve skutečnosti je země rozdělena na dvě části - řeckokyperskou a tureckokyperskou. Kyperští Řekové tvoří 80% obyvatelstva, Turci 18%. Turecká, severní část Kypru vyhlásila roku 1983 samostatnost.
 
Strategicky výhodně položený ostrov ve východním Středomoří vzbuzoval zájem dobyvatelů již od antických dob. Kolem r. 1000 př. Kr. se na východním pobřeží usídlili Féničané, r. 715 př. Kr. se ostrov dostal pod nadvládu Asyřanů, r. 525 př. Kr. pod perskou nadvládu, r. 333 př. Kr. byl dobyt Alexandrem Makedonským, r. 306 př. Kr. dynastií Antigonovců a r. 57 př. Kr. se stal římskou kolonií. Při rozdělení Říše římské r. 395 n. l. byl Kypr začleněn do Říše východořímské (Byzanc). R. 1191 ostrov dobyl anglický král Richard Lví srdce a nastolil zde vládu dynastie Lusignanských. R. 1489 připadl ostrov Benátkám a r. 1570 Osmanské říši.
 
Na počátku první světové války Kypr anektovala Velká Británie a r. 1925 se stal korunní kolonií. Nejvýznamnější hnutí za samostatnost požadovalo připojení ostrova k Řecku (enosi). Vůdcem tohoto hnutí se po 2. světové válce stal arcibiskup Makarios III. , který byl Brity r. 1956 dočasně deportován.
 
Britsko-řecko-turecká smlouva tři mocností z r. 1959 předpokládala nezávislost Kypru po r. 1960 a přítomnost řeckých a tureckých jednotek na ostrově. Velká Británie si měla ponechat výsostná práva nad svými vojenskými základnami.
 
Arcibiskup Makarios po zvolení za prezidenta vyhlásil r. 1960 nezávislost. Viceprezidentem se stal kyperský Turek Fazil Kucuk.
 
Ústava výslovně zakázala připojení ostrova k Řecku. Kyperské Řeky zastupovalo v parlamentě 70% poslanců, Turky 30%. Avšak r. 1963 turecká část obyvatelstva parlamentní spolupráci odmítla.
 
Když roku 1963 zrušil Makarios politická práva vztahující se na kyperské Turky, vypukla mezi oběma skupinami obyvatelstva dlouholetá občanská válka. R. 1974 provedla řeckokyperská národní garda za podpory řecké vojenské junty puč proti Makariovi, který utekl do zahraničí. Ve snaze zamezit připojení Kypru k Řecku obsadily turecké jednotky přes 40% území ostrova. R. 1974 se Makarios vrátil z exilu.
 
Turky obsazená část ostrova jednostranně vyhlásila r. 1975 Turecký stát Kypr (uznalo ho jen Turecko). Prezidentem byl zvolen Rauf Denktaš (vyhrál i volby 22.4. 1995). Po Makariově smrti r. 1977 se stal prezidentem řecké části Kypru Spyros Kiprianu. Dne 15. listopadu 1983 Denktaš jednostranně vyhlásil nezávislost severního Kypru. Kyperská řecká vláda a Atény rozdělení ostrova ostře odsoudily. Tato část státu nebyla mezinárodně uznána, diplomatické styky s ním navázalo pouze Turecko.
 
R. 1993 byl prezidentem zvolen Glafkos Kleridis, předseda konzervativního Demokratického shromáždění, jenž zvítězil i v prezidentských volbách v r. 1998. Jeho strana zvítězila i ve všeobecných parlamentních volbách 26. května 1996.
 
Michal Sláma (soutěžní příspěvek, f4500)

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz