reklama

 
banan webhosting

Uzbekistán včera a dnes

31. srpna 1991 vyhlásil Uzbekistán nezávislost na Sovětském svazu. V následujícím referendu se většina obyvatelstva vyslovila pro nezávislost a svrchovanost republiky.
 
Počátky osídlování území Uzbekistánu jsou ovšem spojeny s bojovými kočovnými kmeny Massagetů a Sakonů (v prvním tisíciletí před Kristem).
 
Od 7. stol. př. Kr. se na jednotlivých částech území nalézaly říše Chorezmu, Baktrie a Parthie, potom se území stalo součástí říše Achajmenovců. V letech 329-327 př. Kr. dobyl tuto část Asie Alexander Veliký, v 3. -2. stol. př. Kr. bylo území součásti říše Seleukovců, na přelomu našeho letopočtu se do 4. stol. stalo sou částí Kušánské říše. V 6. stol. se na tomto území usadily turkmenské kmeny.
 
V 8. stol. byl Uzbekistán dobyt Araby, což vedlo k islamizaci obyvatelstva. V první polovině 13. stol. bylo území ovládnuto Mongoly a ve 14. a 15. stol. se stalo součástí Tímúrovy říše. Kočovné uzbecké kmeny se sem přistěhovaly na přelomu 15. a 16. stol. Od 16. stol. si území začalo podmaňovat carské Rusko. Po únorové revoluci r. 1917 v Rusku vznikl v Taškentu turkestánský výbor dočasné vlády, ale zároveň došlo i k vytvoření sovětů.
 
Uzbeci (muslimové) neměli zastoupení v těchto orgánech, ale založili Islámskou radu a Islámské reformistické hnutí a v prosinci 1917 ustavili vlastní vládu, která však byla sovětskou mocí zlikvidována. Uzbekistán se stal v dubnu 1918 součástí Turkestánské ASSR v rámci ruské federace. V letech 1918 až 1919 byl Turkmenistán ovládnut bělogvardějci v čele s admirálem Kolčakem. V tomto období vypuklo ve Střední Asii povstání tzv. basmačů, které bylo sice Rudou armádou potlačeno, ale zbytky povstalců se udržely až do r. 1933.
 
R. 1924 v rámci národnostní reorganizace sovětských republik vznikla Uzbecká sovětská socialistická republika, jejíž součástí byly dvě autonomní republiky (Tádžická a Karakalpacká). R. 1956 byla k republice připojena jižní část Kazachstánu. Do r. 1990 se republika vyvíjela v rámci Sovětského svazu.
 
Výstavbou socialismu se nepodařilo vyřešit základní problémy této oblasti sovětského impéria, a proto v rámci demokratických změn v SSSR vypukly v květnu 1989 národnostní konflikty mezi uzbeckým obyvatelstvem a meschetskými Turky (byli sem deportováni z Gruzie ve 40. letech), při kterých zahynula řada lidí. Do konfliktu zasáhla vojska ministerstva vnitra Sovětského svazu.
 
V únoru 1990 se konaly poprvé volby, ve kterých bylo navrženo několik kandidátů, v březnu se uskutečnily první prezidentské volby a v červnu 1990 byla schválena deklarace o suverenitě republiky. V prosinci 1990 vyhlásila deklaraci o svrchovanosti Karakalpacká autonomní sovětská socialistická republika, která zároveň změnila název na Karakalpackou sovětskou republiku.
 
Nezávislost Uzbekistánu byla vyhlášena 31. srpna 1991, v prosinci 1991 se republika stala zakládajícím členem Společenství nezávislých států. Islam Karimov byl 86% hlasů potvrzen do úřadu prezidenta i ve volbách r. 1991.8. 12.1992 byla přijata nová, pluralitní ústava. V referendu 26. března 1995 voliči podpořili návrh, aby I. Karimov zůstal prezidentem až do r. 2000.
 
Michal Sláma (soutěžní příspěvek, f3900)

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz