reklama

 
banan webhosting

Zaostřeno na Arménii

Arménská republika získala nezávislost 23. srpna 1990, kdy Nejvyšší sovět Arménské sovětské socialistické republiky přijal deklaraci o nezávislosti. Zároveň došlo ke změně názvu státu na Arménskou republiku a byly zavedeny státní symboly a hymna z r. 1920. 23. září 1990 byla vyhlášena nezávislost republiky.
 

 
Dějiny Arménie
 
Dnešní Arménie byla osídlena již ve 4. až 3. tisíciletí př. Kr. V 13. stol. př. Kr. došlo k formování kmenových svazů, které bojovaly proti Asyřanům. Sjednocením arménských kmenů v 9. stol. vznikla na území Arménie říše Urartu, která byla v 6. stol. dobyta Médy. V 6. stol. př. Kr. se začala v oblasti Arménské vysočiny vytvářet Velká Arménie, která se již v 4. -3. stol. stala samostatným státem.
 
Největšího rozkvětu dosáhla za vlády Tigrana II. (95 až 56 př. Kr), kdy patřila k nejmohutnějším státním útvarům tehdy známého světa. Bylo to období rozvoje řemesel a obchodu a zakládání měst, vysoké úrovně dosáhla zemědělská výroba a došlo k rozkvětu kultury. V sousedství Velké Arménie existoval stát Malá Arménie, který se později stal římskou provincií.
 
Velká Arménie, v obavě před vlivem Perské říše, se přimkla k římskému impériu, ale přesto byla r. 387 rozdělena mezi Říši východořímsku a Říši perskou. Ve 4. stol. bylo v zemi završeno šíření křesťanství, které se stalo státním náboženstvím. V 8. stol. se Arménie stala arabskou provincií, v 9. stol. za vlády dynastie Bagratovců obnovila svoji samostatnost. Došlo k opětovnému rozkvětu země. Arméni byli významnými obchodníky s rozsáhlými styky. V 13. stol. byla Arménie podmaněna seldžuckými Turky, později mongolskou Zlatou hordou. R. 1639 se západní část území dostala pod tureckou a východní pod perskou nadvládu. V tomto období došlo v zemi ke vzniku národně osvobozeneckého hnutí. Na počátku 19. stol. byla východní Arménie připojena k Rusku (r. 1849 vznikla Jerevanská gubernie).
 
Západní Arménie, která byla součástí Turecka, se na počátku první světové války stala obětí turecké šovinistické politiky, v důsledku které byli Arméni násilně přesídleni z frontového pásma. Jednalo se však jen o záminku pro masové pogromy a vyvražďování Arménů. Zahynulo více než milion lidí a na půl milionu jich bylo násilně přesídleno do nehostinných oblastí.
 

 
Arménie jako součást Sovětského svazu
 
V listopadu 1917 došlo v Arménii k rozmachu národně osvobozeneckého boje. Moc v zemi získala strana Dašnakcuthjun, jejíž příslušníci se nazývali dašnaci. Do března 1918 byla Arménie součástí Zakavkazského komisariátu v Tbilisi, od dubna do května 1918 byla vyhlášena samostatná Arménská republika. 4. června byla podepsána mírová smlouva s Tureckem, kterému byla odstoupena velká část území.
 
Po podepsání příměří s Tureckem vstoupily do Arménie britské jednotky. V červenci 1919 se v Arménii konaly parlamentní volby, ve kterých zvítězila strana dašnaků. V březnu 1920 vypukly boje mezi Arménií a Ázerbajdžánem o území Náhorního Karabachu, v jejichž průběhu byla vyhlášena Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika (po vpádu sovětských vojsk do Ázerbajdžánu). V srpnu 1920 podepsala Arménská republika mírovou smlouvu s Ruskou sovětskou federativní socialistickou republikou.
 
Ruská bolševická vláda sice uznala nezávislost republiky, ale už v listopadu 1920 sovětská vojska napadla arménskou armádu, která znovu bojovala proti Turecku, a vzápětí byla vyhlášena Arménská sovětská socialistická republika. V únoru 1920 vypuklo v zemi protikomunistické povstání, které bylo v dubnu potlačeno. Na počátku r. 1922 byla na prvním arménském sjezdu sovětů schválena ústava. Od prosince 1922 do prosince 1936 byla Arménie součástí Zakavkazské socialistické federativní sovětské republiky, potom byla obnovena Arménská socialistická sovětská republika, jejíž vývoj byl určován politickými poměry v rámci SSSR.
 

 
Bouřlivý vývoj v nejnovějším období
 
V únoru 1988 vypukly v Jerevanu nepokoje (jako jedny z prvních v bývalém Sovětském svazu) za připojení Náhorní karabašské autonomní oblasti k Arménii, které požadoval i nejvyšší orgán této oblasti. V červnu 1988 schválil Nejvyšší sovět Arménské SSR připojení Náhorního Karabachu k Arménii, toto rozhodnutí bylo vzápětí zrušeno Nejvyšším sovětem Ázerbájdžánské SSR.
 
Když v červenci 1988 zamítl Nejvyšší sovět Sovětského svazu připojení Náhorního Karabachu k Arménii, vypukly rozsáhlé nepokoje provázené stávkami a došlo k masovému útěku obyvatel opačných národností z obou republik. 7. prosince 1988 byla severozápadní oblast Arménie postižena rozsáhlým zemětřesením, při kterém zahynulo více než 50 000 obyvatel. Spory o Náhorní Karabach však pokračovaly i r. 1993, přestože Arménie a Ázerbájdžán podepsaly několik dohod a příměří. Od ledna 1989 do listopadu 1989 se sporné území nacházelo pod ústřední správou, potom se znovu stalo součástí Ázerbájdžánu. Zároveň došlo k vyostření mezi oběma republikami, od srpna do října blokoval Ázerbájdžán železniční spojení s Arménií, což vedlo ke katastrofální situaci v zásobování. Do oblasti konfliktu byla nasazena Sovětská armáda.
 
V lednu 1990 vypukly nepokoje v Baku, v Náhorním Karabachu i v dalších oblastech byl vyhlášen výjimečný stav. Problém se pokusil řešit Nejvyšší sovět Sovětského svazu, který inicioval rozhovory mezi oběma republikami, ale arménští poslanci hlasovali proti návrhu. Konflikt přetrvá dodnes a vyžádal si již přes 40 000 lidských obětí. Situaci se nepodařilo vyřešit ani misi KBSE v čele s československým ministrem zahraničí J. Dienstbierem v květnu 1992.
 
V květnu 1990 se v Arménii konaly první svobodné volby, ve kterých zvítězilo Arménské celonárodní hnutí, nejpočetnější neformální organizace v zemi. Usiluje o dosažení hospodářské samostatnosti státu, připojení Náhorního Karabachu k Arménii, vytvoření pluralitního politického systému apod. V květnu 1990 vypukly srážky mezi jednotkami ministerstva vnitra SSSR a ozbrojenými Armény, v červnu 1990 byl v Moskvě přijat prezidentský dekret o rozpuštění arménských ozbrojených skupin, který však Arménie odmítla splnit.
 
V srpnu 1990 byl předsedou Nejvyššího sovětu Arménské SSR zvolen vůdce Arménského celonárodního hnutí Levon Ter-Petrosjan, který je od r. 1991 hlavou státu. V září 1991 Arménie vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu a 21. prosince 1991 se stala jedním ze zakládajících členů Společenství nezávislých států. V červenci 1995 obyvatelé vyslovili souhlas s novou ústavou, která dává prezidentovi poměrně velké pravomoci.
 
Michal Sláma (soutěžní příspěvek, f3600)

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz