reklama

 
banan webhosting

Nizozemsko a kola

Nizozemsko a hlavně velká města této země si bez bicyklu, tohoto tradičního, levného a ve městech rychlého dopravního prostředku nedokážu vůbec představit. Bicykly jsou všudypřítomným koloritem. Většinou se používá typ "Ukrajina", kterým by český cyklista hluboce opovrhoval, v nížině je to ale desetiletími prověřený typ, na němž netřeba nic vylepšovat.
 
Design kol je trochu staromódní, rez a oprýskaný lak není nikdy na závadu, a tak tu spatříte dámu v nóbl oblečení, která jede na kole olezlém tak, že byste na něj nesedli. Mám takovou teorii, že v hierarchii nizozemských bicyklistů je to opačně, než u motoristů - čím bídnější kolo, tím lépe.
 
Pravda bude asi taková, že kolo je vnímáno jako praktický služebník, často je přikurtováno na dešti a kdyby bylo příliš pěkné, jen by lákalo zloděje. Ve městech najdete kola všemožných barev i velikostí, vícekola a jiné technické hybridy. Třeba poslíčci mají speciální kola, která se řídí v pololehu. Vzadu mají kufr pro náklad okolo sedmdesáti kilogramů.
 
Rychlých kol využívají i místní policisté. Kola jsou přivázána a zamčená všude, kde to jen jde, někdy se stane, že majitel o kolo už nestojí a nechá ho svému osudu připoutané na zábradlí. To tam pak chátrá a odhnívá, občas ho přejede auto.Tyto umírající bicykly tvoří svérázný kolorit měst.
 
Některá kola jsou důkladněji pohřbena v kanálech, kde čas od času projíždí lodní bagřík a chňapákem utopená kola vybírá. Na kolech jezdí každý Nizozemec už od malička, takže jsou virtuózní jezdci. Zvládají situace, které vypadají na první pohled děsivě, kličkují, předjíždějí se a jako v autech dělají myšky, ohrožují a děsí chodce. Zpočátku jsem měl z cyklistů panickou hrůzu, když se za mnou vyřítili, v poslední chvíli zazvonili, já uskočil, ale přímo pod kolo.
 
Než si člověk zvykne na to, že se nesmí pohybovat po cyklistických stezkách, že nemá smysl měnit smět chůze v poslední okamžik, chvíli to trvá. Pravidla cyklistického provozu jsou jednoduchá: kolo má přednost všude a vždy a když ji nemá nebo mu ji nedáte, tak si ji vynutí. Ještě horší pozici má řidič auta: cyklisté se okolo aut rojí jako vosy ze všech stran, s předpisy si starosti nedělají a na motoristovi leží veškerá zodpovědnost. Vše ale řeší obrovský nizozemský smysl pro toleranci a demokracii a fakt, že každý motorista je v této zemi zároveň i cyklistou.
 
Ani já jsem neodolal a kolo si vypůjčil. Rozpálil jsem to na písčité stezce, zapomněl na to, že zdejší kola mají opačně brzdy, pravou rukou jsem zablokoval domnělé zadní kolo, abych udělal parádní smyk (ve skutečnosti jsem brzdil kolo přední) a už jsem letěl. Chvála patří duně, v jejímž písku jsem měkce přistál.
 
Vojta Furák (soutěžní příspěvek, f1400)

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz