reklama

 
banan webhosting

Příroda a podnebí Chorvatska

Chorvatskem prochází 45. rovnoběžka severní šířky. Jeho poloha je tedy na půl cesty mezi severním pólem a rovníkem. Ve větší části Chorvatska je mírně kontinentální podnebí. Ve vyšších pohořích (Velebit, Risnjak, Snježnik) podnebí horské, v přímoří a ve vnitrozemí na jih od ostrova Rab podnebí středozemní...
 
: Mírně kontinentální podnebí má kromě vnitrozemí i oblast severního Jadranu (Istrie, Kvarnerská oblast a ostrovy). Střední teploty v lednu dosahují v přímoří od 2 stupňů v severní části do 9 stupňů C v jižní části. Teploty klesají směrem od pobřeží do vnitrozemí (izotermy se táhnou rovnoběžně s pobřežím) a od jihu k severu.
 
Kontinentální část má v lednu střední teplotu převážně od 0 stupňů C do - 2 stupňů C. Výjimkou jsou vrcholy slavonských hor a Medvedice s teplotami od -2 stupňů C do -4 stupňů C. Horská část Chorvatska má v zimě střední teplotu od -2 stupňů C do -4 stupňů C a pohoří vyšší než 1500 m. n. m. od - 4 stupňů C do - 6 stupňů C. V červenci jsou střední teploty v kontinentální části Chorvatska 22 stupňů C.
 
Ve slavonských horách, na Medvedici a v zagorských horách jsou o něco nižší (2 stupně C) a ve východních oblastech (Srijem) trochu vyšší (22 stupňů C). Horské části Chorvatska mají v střední červencovou teplotu od 1 stupně C do 18 stupňů C. Kamenitá pole a říční oblasti od 18 stupňů C do 20 stupňů C. Přímořská část země má střední červencovou teplotu mezi 24 stupni C a 26 stupni C.
 
Vnitrozemí Istrijského poloostrova je o něco chladnější (22 stupňů C). Průměrné roční srážky se pohybují mezi 600 mm a 3850 mm. Největší jsou severozápadní části pohoří Gorski Kotar, na Velebitu, na Biokovu a v okolí Dubrovníku (3200 - 3850 mm). Nejmenší jsou ve východních oblastech země. Největší část kontinentálního Chorvatska má mezi 700 mm a 1000 mm srážek ročně.
 
Přestože jsou na Chorvatském pobřeží místa, která jsou navštěvována celoročně, nejlepší období pro návštěvu je od dubna do října. Na jaře je zde více dešťových srážek a teplota vody bývá nižší, zato však rozkvétá většina zdejší vegetace a středomořská příroda tak nabízí svou nejkrásnější tvář. V letních měsících teplota vzduchu vystupuje až ke 40 stupňům C a teplota vody se pohybuje okolo 25 stupňů C. V září a říjnu, kdy zemi opouští většina návštěvníků, je počasí většinou ještě dosti stálé a moře teplé.
 
V jednotlivých oblastech Chorvatska mají na počasí vliv větry, které se často a rychle mění a ovlivňují život místních obyvatel i návštěvníků. Mezi méně příjemné větry se řadí nevypočitatelná severovýchodní BURA (bora, burja) mrazivý a suchý vítr vanoucí od pevniny, který zpravidla vypukne znenadání, ale po několika hodinách bez varování také zpravidla skončí. Nepříjemným větrem je rovněž jihovýchodní JUGO (scirocco), horký jižní vítr vanoucí od Afriky, který je často provázen velkou oblačností, přináší bouřky a většinou trvá několik dní. Naopak příjemným větrem je MAESTRAL (mistral) vanoucí ze severozápadu, přicházející okolo jedenácté hodiny, který většinou přináší krásné počasí. Vítaný bývá i jihozápadní GARBIN (lebić, tramuntana), silný západní vítr provázený letními bouřkami, který však často přináší tolik očekávané ochlazení.
 

 
Vegetace
 
: Kvůli různorodému podnebí má Chorvatsko i rozdílnou vegetační pokrývku. Lesy pokrývají kolem 36% území. Na severu, v kontinentálních nížinách převládají lesy lužního dubu. Lesostepi v dolním Podráví a v Baranji jsou z velké části vymýceny a přeměněny na pole. V horském pásu kontinentální části jsou nejrozšířenější dubové lesy a obyčejný habr. Bukové lesy rostou pouze ve vyšších polohách (Žumberačka gora, Medvednica, Ivančica, Papuk). Oblast Liky a Gorski Kotar charakterizují buk a jedle. Nad nimi jsou bukové lesy. Pouze nejvyšší vrcholy západní Dinary (nad 1 400 mnm) jsou porostlé kosodřevinou. Jižní část Dinárského pohoří, oblast podél Jadranského moře a ostrovy mají sub středozemní a středozemní vegetaci. Substředozemní opadavé dubové dřeviny s bílým nebo černým habrem jsou rozšířeny především na přímořských pohořích a stálozelené lesy dubu cesmínového a makije a lesy alepské borovice jsou charakteristické pro pobřežní pás a ostrovy.
 
V Chorvatsku roste přes 4000 druhů rostlin, z toho téměř 1 000 endemických druhů, tedy druhů které se nevyskytují nikde jinde na světě! Původní porost tvořily lesy stálezelených stromů, především dubů cesmínovitých, které se v dnešní době vyskytují velice vzácně. Dnes zde převládá macchie, stálezelený porost, kde voní šalvěj, rozmarýn a tymián. Dále se zde vyskytují borovice hvězdovitá, borovice halabská a vzácněji pinie. Najdeme zde samozřejmě i různé druhy oleandrů, juku, agáve, cypřiše, myrtu, lány levandule, na pobřežních promenádách i palmy. Zmínka však musí být i o olivovnících, fíkovnících, moruši, jedlém kaštanu a nekonečných vinohradech.
 

 
Jaderské moře
 
Jméno Jaderského moře pochází již z antických dob. Starořečtí zeměpisci jej pojmenovali podle města Adria v ústí řeky Po (Adriatické moře), které v té době bylo evidentně důležitým přístavem. Jaderské moře je nejmodřejší moře na naší planetě.
 
Jaderské moře je vlastně prostranným zálivem střední části Středozemního moře, který je od celku oddělen Apeninským poloostrovem. Rozkládá se ve směru severozápad - jihovýchod v délce kolem 8 670 km s průměrnou šířkou 160 km. Se Středozemním mořem je spojeno Ortrantskou úžinou širokou 70 km. Jaderské moře je nejhlouběji zasunutou částí Středozemního moře do evropské pevniny. To mu dává velkou dopravní důležitost.
 
Jadran je malé a poměrně mělké moře s hloubkou 40 metrů na severu, která se u Otranského průlivu zvyšuje až na 1 589 metrů. Se svojí rozlohou 138 000 km2 tvoří méně než 5 % povrchu Středozemního moře. Zhruba tři čtvrtiny Jadranu jsou hluboké do 200 m. Jadran se skládá ze dvou velmi rozdílných částí, které jsou vzájemně odděleny prahem u ostrova Palagruža. Severozápadní část je mělká, její hloubka je většinou menší než 100 metrů. Jihovýchodní část je mnohem hlubší, zabírá více než 90 % objemu Jaderského moře. V této části je změřena i největší hloubka 1 589 m.
 
Jadran je teplé moře. Teplota jeho vody v nejhlubších vrstvách není nikdy nižší než 11 stupňů C. Během léta se teploty na povrchu moře pohybují mezi 22 -25 stupni C, což je velmi významné pro turistiku. Průměrna slanost je 38 %. Mořské proudy se z důvodu množství ostrovů pohybují podél chorvatských břehů pomaleji než podél italských břehů. Přílivová vlna vstupuje do Jaderského moře skrze Otrantskou úžinu. Její koloběh podél jaderského bazénu ve směru obráceném než je směr hodinových ručiček trvá 12 hodin. Na celém Jadranu je přílivové kolísání velice malé; od 25 cm u Dubrovníku do 80 cm u Rovinje a v jeho nejsevernější části.
 
V jaderském moři žije přes 400 druhů ryb a mnoho druhů hlavonožců a dalších vodních živočichů, při jízdě lodí či trajektem můžeme někdy spatřit hejno dovádějících delfínů. Z ohrožených ptačích druhů se zde vyskytuje orel skalní, sokol stěhovavý, sup bělohlavý, orel jestřábí, orlík krátkoprstý, výr velký, puštík bělavý apod.
 
Ze všech větrů zvedá největší vlny jugo, krátké a strmé vlny vytváří bura (bora, burja). Vysoké vlny mohou vyvolávat problémy v námořní dopravě.
 
Chorvatské republice připadá 33 200 km2 Jaderského moře. Délka pevninského a ostrovního pobřeží je 5 790,1 km. Z toho 1 777,7 km (30,7 %) připadá na pevninské a 4 012,4 km (69,3 %) na ostrovní pobřeží. U pevniny je 718 ostrovů, 389 ostrůvků a 78 mořských útesů (vrchol nad mořskou hladinou). Na ostrovech žije kolem 129 000 obyvatel. Stálé osídlení je na 50 ostrovech. Nejvíce obyvatel mají ostrovy Korčula, Krk, Brač a Hvar.
 
Jaderské moře má obrovský význam pro obyvatele Chorvatska, protože je zdrojem obživy velké části obyvatelstva žijícího na ostrovech či na pobřeží. V historii země moře také hrálo významnou úlohu jako ideální prostředí pro rozvíjení obchodu s okolními národy, nicméně často bylo i zdrojem bídy a neštěstí - to když se po něm připlavili návštěvníci, kteří si podmaňovali původní obyvatele. I dnes má Jaderské moře pro Chorvaty velký význam, neboť je hlavním zdrojem prostředků plynoucích z turistiky. Jeho voda obsahuje velké procento soli, což je příčinou jeho vysoké průzračnosti a léčebných účinků; chorvatské pobřeží je proto s oblibou vyhledáváno návštěvníky z celé Evropy.
 
Jiří Kalla (soutěžní příspěvek, f100)
 
Autorovy stránky naleznete na adrese http://www.hyperlink.cz/sally/

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz