reklama

 
banan webhosting

Nebezpečná zvířata

Takřka všude na světě se můžete setkat se zvířaty, jejichž útok může být životu nebezpečný. V tropech a subtropech může být cestovatel ohrožen řadou jedovatých živočichů, kteří žijí na zemi, ve vzduchu i ve vodě.
 

 
Jedovatí hadi
 
Jedovatí hadi jsou vybaveni jedovými zuby, kterými vpravují jed do těla své oběti. Vyskytují se ve většině zemí s teplým klimatem s výjimkou některých ostrovů Karibské oblasti (Kuba), Atlantického oceánu, západního Středomoří, Madagaskaru a Nového Zélandu. Zpravidla bývají postiženi domorodci a k uštknutí turistů dochází jen výjimečně.
 
Hadi jsou velmi plachá, převážně noční zvířata, která ve dne odpočívají a útočí, jen jsou-li člověkem ohrožena. Hadí jedy poškozují krevní oběh a nervovou soustavu. Na kůži bývají po uštknutí patrné dvě nebo jen jedna lehce krvácející ranka a občas i drobné ragády způsobené nejedovatými zuby.
 
Preventivně je třeba vyhýbat se místům pravděpodobného úkrytu hadů (prolákliny, skalní rozsedliny, houštiny) a při chůzi v nepřehledném terénu nosit vysoké boty a dlouhé kalhoty. Při setkání s hadem je možno se ještě ze vzdálenosti jednoho metru bez nebezpečí vzdálit. Při překvapení v bližší vzdálenosti je nejlépe bez pohybu vyčkat, až se had odplazí.
 

 
Jedovatí štíří
 
: Jedovatí štíří (škorpióni) žijí v tropech i v subtropech (včetně Středomoří). Mají protáhlé tělo s tenkým ocasem zakončeným jedovým bodcem. Jsou to noční živočichové, kteří se ve dne zdržují pod kameny, v písku či porostu. Rádi zalézají do temných koutů, pod odložený oděv či do bot.
 
Sami neútočí a bodají, jen jsou-li vyrušeni. V místě bodnutí vzniká bolest a otok, ale často dochází i k celkovým příznakům (neklid, pocit zvracení, nadměrné slinění a pocení, slabost a dušnost).
 
V prevenci je namístě opatrnost při zvedání kamenů a jiných předmětů ležících na zemi zvláště v temných a vlhkých místech. Ráno před oblékáním je lépe důkladně vytřepat obuv a oděv a po setmění nechodit bez obuvi.
 

 
Jedovatí pavouci
 
Jedovatí pavouci žijí někdy i v lidských příbytcích v tmavých koutech, za obrazy, na záchodech, ve sklepích a skladištích a rádi zalézají do oděvů či ručníků visících na stěnách. Po kousnutí pavoukem vzniká prudká bolest, která se rychle šíří do celého těla. Současně se objevuje slabost a dušnost. Preventivně je třeba zachovávat opatrnost při úklidu místnosti i při použití WC. Visící oděv nebo ručník je dobře před použitím vyklepat.
 

 
Vosy i včely
 
V zemích teplého klimatu kde se konzumuje hodně ovoce, jehož sladká šťáva vábí vosy i včely, přichází častěji v úvahu bodnutí tímto hmyzem. Mimo to v některých zemích žijí divoké druhy včel, které častěji člověka napadají. V místě vpichu žihadla vzniká pupen s otokem, který se rychle šíří do okolí. U některých lidí se objevuje nevolnost, zvracení, slabost a dušnost. Osoby přecitlivělé na bodnutí tímto hmyzem by při cestě do teplých zemí měly s sebou mít vždy léky proti alergii, které jim předepsal lékař.
 

 
Mouchy a blechy
 
Zánět kůže mohou způsobit larvy některých much a písečné blechy. V tropické Americe mohou komáři při sání krve zanést do kůže muší vajíčko, z něhož se vylíhne larva. V subsaharské Africe larvy jiné mouchy pronikají do kůže z podlahy, písku nebo z prádla, které se sušilo na zemi. Larvy much působí na kůži bolestivé boule připomínající nežit.
 
Larvu je třeba chirurgicky odstranit a na poranění přiložit obvaz s antibiotickou mastí. Písečné blechy se vyskytují v tropické Americe, Africe, na Blízkém východě a v Indii. Vyvíjejí se v blízkosti lidských obydlí v půdě, prachu a písku. Blecha proniká do kůže nejčastěji na chodidlech, v meziprstí a kolem nehtů, kde vznikají svědivé a bolestivé boláky a vředy. Blechu lze odstranit zprvu jehlou nebo pinzetou (po teplé koupeli) a později chirurgicky.
 

 
Medúzy a spol.
 
Při koupání, zejména v tropických mořích, člověka ohrožují některé druhy ve vodě volně se vznášejících medúz a trubýšů či na dně přisedlých mořských sasanek a korálů, vyzbrojených tisíci žahavých buněk. Při dotyku plavce s těmito živočichy dochází během několika minut k palčivé bolesti a později někdy i ke zvracení, slabosti dušnosti.
 
Při koupání na skalnatých místech lze šlápnout na ježovku - mořského ježka, jehož ostny se zabodnou do chodidla a zalomí se. Poranění je velmi bolestivé a rána zpravidla hnisá. Proto je lépe nosit do vody koupací obuv.
 
Tereza Hladká (soutěžní příspěvek, f400)

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz