reklama

 
banan webhosting

Černý kontinent - Etiopie 2

Ráno jsem udělali hygienu v potůčku kousek od campu. Po snídaní vyrážíme opět do kopce na vrchol Imet Gogo (3926m). Zde míjíme dva Rakušáky. Výhled je odsud nádherný. Hluboké útesy končící v pralesech. Malá přestávka a jdeme dál...
 

 
Musíme trochu klesnout, neboť je tu obrovská proláklina, kterou musíme obejít. Pak nastává stoupání mezi nádhernými Lobeliemi. Pak se prodíráme nízkokřovinatým lesíkem. Bohužel zde nacházíme stopy po místních obyvatelích, kteří zde získávají dřevo. Ulamují větve stromů a nezajímá je, že jsou v národním parku. Další neduh místních obyvatel je mnoho políček s obilím. Zorávají tady každičký kousek půdy a na zbytku prohánějí svá stáda.
 
Ano Etiopie není ta chudá země jak by si každý mohl myslet. Je obrovským producentem hovězího dobytka. Ale vraťme se opět k horám. Čeká nás dnes 4 000m. Po vysilujícím stoupání dosahujeme spolu s opicemi vrchol 4 250m. Pro některé z nás je to první 4 000 a tak na zdar připíjíme domácí slivovicí. Dnes už nás čeká jen klesání do Chenek camp. Jdeme podél útesů celou cestu a stále jsme ohromeni jejich hloubkou a nádherou. Občas se přes ně převalí mlha. Dorážíme do Chenek camp a stavíme stan přímo na hraně údolí. Máme neuvěřitelně krásný výhled. Potkáváme zde sympatického Švéda a Anglický pár.
 

 
Další den
 
: Ráno vyrážíme dobýt další 4000m. Budeme se vracet zpět do campu a tak si zde necháváme věci. Bereme jen tekutiny, foťáky a jídlo. Cestou nás Ahmed bere opět kolem útesů a opět žasneme. Trochu se nám hůř dýchá, ale stále nás to žene nahoru. Na vrcholu Mt.Bwahit 4430m fotíme nádherného kamzíka. Dostali jsme se k němu až na vzdálenost pouhých 12m. Pak opět malá oslava vrcholu a hurá dolů. Cestou míjíme tak jako všude krásné Lobelie. V campu si fotíme opět opice. Večer doráží do campu pár Američanů. Povídáme si vyměňujeme zkušenosti.
 

 
Návrat
 
Další den vyrážíme zpět. Dnes bychom měli dojít co nejblíže k Debarku a rádi bychom další den došli rovnou na autobus zpět do Gonderu. Zpět jdeme po cestě, která vede celými Simien mt. Bohužel tato cesta trochu ničí místní přírodu. Cesta zpět ubíhá rychle. Zastavujeme se u krásného vodopádu. Dáváme malou pauzu. Pak pokračujeme dále a i přesto, že jdeme po cestě tak je stále co obdivovat. Různé květiny, údolí, lidi. K večeru jsme dorazili do campu. Zde si opět dopřáváme kávu a pak rychle spát, neboť zítra nás čeká dlouhý a náročný den.
 
Ráno vyrážíme v 06:30. Chceme totiž stihnout v Debarku autobus. Dorážíme do Debarku opět za doprovodu dětí. Autobus zabrali vojáci a tak musíme počkat na další. V hospůdce se loučíme s Ahmedem. Autobus nakonec přijel. Nalezli jsme do něj a asi ještě dvě hodiny v něm na slunci čekali až se zaplní. Odpoledne jsme dorazili do Gonderu. Po zkušenosti s Olimpia hotelem (krysa a blechy) se snažíme najít lepší bydlení. Večer potkáváme Švéda a Anglány. Jdeme na pivo.
 

 
Vojáci
 
Ráno se scházíme všichni na nádraží. Dostali jsme se do pěkného autobusu směr Bahir Dar. Po chvilce čekání nás z autobusu vyhodí, že prý nemá plánovaný výjezd. Je zde spoustu vojáků. Po několika hodinách nás opět nacpou do toho samého autobusu a vyrážíme směr Bahir Dar. Cesta byla dlouhá a úmorná. Nakonec jsme dorazili na místo. Místní nás ihned informovali, že město je plné vojáků, a že zde jsou oslavy a tudíž jsou i plné hotely. Nakonec jsme našli místo na zahradě jednoho hotelu. Odpoledne jsme vyrazili na jezero "Lake Tana". Jsou zde kláštery, kde žijí mniši. Na některé dokonce ani nemají přístup ženy. Z jezera jsme se vraceli již za tmy. Pak ještě večeře s našimi přáteli.
 
Ráno jsme vyrazili na nádraží. Zde jsme se rozloučili s přáteli, kteří odjeli směr Addis Ababa. My odjeli k Blue Nile Falls (asi 30km od Bahir Daru). Zde jsme zaplatili vstupné (možno uplatnit studentskou slevu) a vydali se hledat vodopády. Odmítli jsme zase všechny průvodce a našli cestu k vodopádům. Vodopády jsou nádherné a osvěžující, je zde možnost se i vykoupat. Bohužel se zde staví vodní elektrárna a tak nevím, jak dlouho tu ještě vodopády vydrží. Pak jsme se vrátili zpět do Bahir Daru. Narychlo jsme si zapůjčili kola (2birr/hod) a vydali se podél řeky na vyhlídku. Viděli jsme nádherný západ slunce.
 
Další den nás čekala přeprava do Addis Ababa. Autobusem to trvá 2 dny. Zdravotní stav 2 členů expedice nebyl zrovna dobrý a tak jsme se rozhodli pro jiný dopravní prostředek. Sehnali jsme terénní auto s klimatizací. Cena byla sice trojnásobná něž autobus (150birr), ale o den kratší. Cesta byla velice příjemná i přesto, že jsme nejeli po asfaltu. Cestou jsme obdivovali opět krásy místní přírody a odpoledne jsme již hledali hotel v Addis Ababe. Opět jsme se ohlásili na ambasádě.
 

 
Poslední zážitky
 
Dnes jsme se rozhodli vydat kousek za město a to na místo zvané Debre Ziet. Je to místo několika kráterových jezer. Na místo jsme dorazili kolem oběda. Trochu nás zaskočilo, že jsme museli v jednom místě jezera platit. Bylo zde nepřeberné množství ptáků. Jezero jsme skoro celé obešli. Prodírali jsme se podél břehu a fotili ptáky. Nakonec jsme se vyšplhali mezi agáve na kopec a hned za ním jsme uviděli další jezero. Z dálky jsme slyšeli křik ptáků. Vydali jsme se na kopec, kde se v třpytu slunce tyčil kostel. Pak následovala cesta zpět do vesnice odkud jsme se vrátili autobusem zpět do Addisu.
 
Další den jsme věnovali nákupu dárků pro své kamarády. Pokus o přečtení e-mailů opět nevyšel neboť je zde jen jeden internetový provider a spojení je tak pomalé, že je téměř nepoužitelné. Večer jsme se z Etiopií rozloučili v několika místních barech.
 
Na letišti v Addisu se setkáváme s Rogerem (Švéd) a společně odlétáme do Tanzánie.
 
Daniel Michálek (autorovy stránky naleznete na adrese http://web.redbox.cz/minjos/ )

 
Zařazeno v sekci:
 

 
 
 
 Naše tipy 
 
reklama

reklama

 
TOPlist
NAVRCHOLU.cz